Obec Věteřov s 495 obyvateli má katastr 818 ha a leží pod Lysou horou, vystupující z výběžku Chřibů, nedaleko městečka Ždánice. O její existenci se dovídáme poprvé již v roce 1131, kdy byla majetkem břeclavského kostela. Stáří Věteřova je však ještě mnohem vyšší, podle zdejšího výšinného sídliště je nazvána kultura z konce starší doby bronzové. V polovině 14. století byl Věteřov již samostatným statkem, který roku 1340 držel vladyka Buzek z Věteřova, erbu beraních rohů. S velkou pravděpodobností sídlil již na věteřovské tvrzi, která je poprvé připomínána roku 1397. Ještě v období předhusitských bojů došlo k jejímu poškození, výslovně jako pustá se uvádí roku 1447, a protože noví majitelé sídlo ve vsi nepotřebovali, nebyla již nikdy obnovena. Dalšími majiteli Věteřova byli Ždánští, Černohorští, Kouničtí, Lichtenštejnové. Po někdejší věteřovské tvrzi se v lokalitě Na Valech dochovalo mohutné tvrziště se zbytky opevnění a valů, nazývané podle vzhledu Klobouk. Dříve obec Věteřov náležela duchovní správě do Břeclavi, Lovčic, Ždánic. Až roku 1902 byl ve Věteřově vybudován kostel, zasvěcený sv. Cyrilu a Metoději. V letech 1908-1909 tu byla nákladem rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou zřízena i fara. Znak řádu zdobí i dnes obnovenou fasádu jejího průčelí. K památkám patří také boží muka, tři kapličky, několik křížů a soch světců. Významnou budovou je škola, postavená roku 1950. Obec je zcela plynofikována, je zde vodovod i kanalizace. Zajímavou lokalitou Věteřova je nejvyšší kopec v okolí, Babí lom (417m n.m.), lidově zvaný Babylon. V nejstarších dobách byl věteřský katastr zalit mořem až do výše 500m. Důkazem jsou mořské lastury srdcovky, které se nacházejí na Babyloně.
Katastr obce v sobě zahrnuje významné památkové i přírodní lokality.
Přímo s obcí Věteřov se pojí významná kultura starší doby bronzové – věteřovská kultura. Byla nazvána podle jedinečných nálezů z výšinného sídliště u obce Věteřov a do odborné literatury ji v roce 1946 uvedl Karel Tihelka. Lidé v oblasti Věteřova ale sídlili již před obdobím zmíněné kultury a to v neolitu (mladší doba kamenná 6000÷4000 let př.n.l.), v období tzv. lineární keramiky. Pozůstatky tohoto nejstaršího osídlení jsou kamenné motyky, objevené v roce 1920 M. Křížem a J. Slovákem na jižním svahu Babího lomu.
Nové Hory – místo výšinného sídliště a bohatých nálezů věteřovské kultury. Ve skutečnosti se jedná o souvislou oblast lokality Lysé hory a Nové hory.
Vala – pískovcový vrch v jihovýchodní části obce, kde se nacházela rozsáhlá zemanská tvrz ze dřeva s hlubokým příkopem po vzoru staroslovanských hradišť.
Chrástovice – zaniklá obec zmiňovaná i v dokumentu biskupa Zdíka. Tato vesnička v údolí jižně od obce Věteřov vznikla v bezprostřední blízkosti slovanského hradiště dnes již zarostlého lesním porostem. Své jméno získala patrně od staroslovanského jména pro dub – chrast. Při pohledu z Havránků jsou v místech bývalé obce ještě patrné obrysy tvořené tmavým odstínem ornice. Na tomto místě bylo také staroslovanské pohřebiště s množstvím mohylových hrobů s nástroji, ozdobami, zbraněmi i hračkami (píšťalky) a také mnoho popelnicových uren ze starší doby. Vedla tudy také důležitá obchodní cesta z Dražůvek přes Havránky, Chrástovice, Věteřov, Ostrovánky a Bukovany do Kyjova. Všechna čtyří území nesou označení Významná archeologická lokalita.
Věteřov leží v jihovýchodní části republiky asi 30 km východojihovýchodně od Brna a 5,5 km západoseverozápadně od Kyjova. Nachází se na úpatí kopců Babí lom (417 m n.m.) a Lysé hory (356 m n.m.), které tvoří hlavní vrcholy území Věteřovská vrchovina, jež je součástí geomorfologického celku Kyjovská pahorkatina náležící do oblasti Středomoravských Karpat. Věteřovská vrchovina sahá od Nechvalína až k Želeticím, nalézá se na celkové ploše 496 ha a zasahuje do katastrálních území obcí Dražůvky, Nechvalín, Ostrovánky, Sobůlky, Strážovice, Věteřov a Želetice - Věteřovská vrchovina je pro své významné vegeatční složení zařazena z hlediska ochrany přírody do kategorie Evropsky významná lokalita.
Poloha obce je orientována severozápadním směrem. Díky ní je také vystavena velmi častým větrům – čímž si zřejmě získala i svůj název.
KALENDÁŘ AKCÍ 2017 - ARCHIV
| 22.4. | Košt vína | |
| 14.5. | Den matek | |
| 3.6. | Den dětí | |
| 30.6. | Ukončení školního roku u myslivecké chaty | |
| 1.7. | Setkání mužských sborů | |
| 5.7-9.7. | Cyrilometodějské hody | |
| 24.8. | Pěší pouť na Velehrad | |
| září | Beseda s důchodci | |
| 30.9. | Lampionový průvod, zdobení dýní | |
| 14.10. | Drakiáda | |
| 27.-29.10. | Tradiční krojované hody | |
| 19.11. | Hubertská mše | |
| 26.11. | Advent za dveřmi | |
| prosinec | Zpívání u vánočního stromu |
|
|
